Česká Beseda
Následující řádky napsal pan profesor Bonuš, který se studiem České Besedy zabýval mnoho let. Jako jednomu z mála se mu podařilo dobrat se těch nejstarších záznamů o vzniku České Besedy a o době, kdy vznikla. Pro zájemce vydala taneční škola Dvorana podrobná skripta, video a audio nahrávku. Následující řádky jsou úvodem k tomuto kompletu.
Česká beseda se stala společenským tancem v šedesátých letech minulého století, která jsou charakterizována novým a čilým uměleckým, osvětovým, vědeckým a politickým rozmachem. Padl Bachův absolutistický režim a říjnový program uvolnil cestu všem zdravým a demokratickým silám, které po prohrané revoluci v roce osmačtyřicátém byly násilně utlumeny a potlačeny.
Nová umělecká a demokraticky smýšlející inteligence sice navázala na své předchůdce z doby národního obrození v první polovině 19. století (Máchu, Čelakovského, Havlíčka, Němcovou, Tyla), ale k bojům za národní uvědomění a národní sebeurčení přidala i snahu o uvedení českého umění na světové forum. Není divu, že se tento obrozující proud - v odlišných formách ovšem - promítl i do společenského života všech vrstev národa. Bylo reformováno české školství (především nižší a středoškolské), vznikaly četné spolky a umělecká sdružení (např. pěvecký spolek "Hlahol"). Byly pořádány různé slavnosti, manifestace a tábory lidu. V roce 1863 se splnila dávná tužba českých umělců - byla založena Umělecká beseda.
S novým literárním programem v té době přišla družina spisovatelů a básníků seskupených kolem průbojného almanachu "Máj" (1862), která si v čele s Janem Nerudou vytkla za úkol "uvést české umění na zápasiště světové". V divadelním životě znovu ožila "idea Národního divadla" - idea umělecké instituce, která se měla stát školou a "chrámem moderního ducha".
Ke slovu se významnou měrou přihlásila i česká hudba. V čele všech snah stanul po svém příjezdu ze Švédska Bedřich Smetana. Své záměry započal uskutečňovat hned v několika oborech - jak v hudebních dílech, tak v koncertní, dirigentské a organizační činnosti - např. v Umělecké besedě. Jeho dílo souznělo s myšlenkami kruhu májovců, s názory malířů (Mánes), i filosofickými názory vědců (Purkyně, Palacký).
Čilý umělecký život a nebývalý kulturní rozmach se však neprojevil jen v umělecké a vědecké sféře, ale našel širokou odezvu i v celém společenském, osvětovém, zábavním a výchovném dění tehdejší doby. Promítl se též i do "českých besed" (zábavně výchovných shromáždění), výletů, merend, redut, plesů a reunionů, které dostaly vlivem celkové umělecké a politické atmosféry zcela nový ráz: staly se místem, v nichž se rysy zábavné mísily se záměry kulturně výchovnými, osvětovými a vlasteneckými (z podobné situace se ve 30. letech 19. století zrodila česká polka). Generace šedesátých let se rovněž dočkala nového českého národního tance. Stal se jím kontratanec ve formě čtverylky "ČESKÝ SALÓNNÍ TANEC BESEDA". A není náhodou, že u jeho zrodu stál básník Jan Neruda, český taneční mistr Karel Link a hudební pedagog a skladatel - spolumajitel hudební školy s Bedřichem Smetanou - Ferdinand Heller.
Páni, dámy, Beseda začíná...
(Bratři, sestry, buďme jen veselí...)